In this world of hate and shallowness
Where enemies become your consolation
And those of us who win the game
Give up their minds
I don’t call that winning
Say this doesn’t apply to you
But ask yourself first
What have I done today to win the game
And just what have I sacrificed

Win the battle or lose the war
I know I’ve played the game before
When people were still real
I don’t want this anymore
It’s time for me to close the door
There’s nothing left to feel

Reflect on all our yesterdays
My own words choke me
Why were they spoken
Regret for things I’ve said and done
Just can’t compare with
Regret for those that I have never tried
So blame this world or blame yourself
Its really all the same
When you are standing on that precipice
From which you just cannot return

Win the battle or lose the war
I know I’ve played the game before
When people were still real
I don’t want this anymore
It’s time for me to close the door
There’s nothing left to feel
In the style of forgotten men
I look to my horizon
I see nothing
While thoughts of guns and desecration
Sweep through my mind
But only coffins and bones remain
As I look to you
The emptiness behind your eyes
Seals my decision
Can’t carry on in a world of jugglers
Where all this thoughtlessness
And bludgeonings your key to success
What kind of tradition to carry on

Blackball-the new disease
Blackball-the new disease
Blackball-your evil ways have found
Their way inside me
Blackball-the new disease
Blackball-the new disease
Blackball-for a better life in this
High tech dog eat dog existence

V tomhle světě nenávisti a povrchních vztahů
Kdy se nepřátelé stávají tvou útěchou
A ti znás kdo vyhráli tuhle hru života
Se pro to vzdali sami sebe
Tomu neříkám vítězství
Říkáš, že tohle na tebe neplatí
Ale zamysli se
Co jsi pro výhru udělal dnes
A co všechno si tomu obětoval

Vyhrát bitvu nebo prohrát válku
Vím, že jsem tuhle hru taky hrál
Ale to bylo v časech kdy lidi byli upřímný
Už to nechci nikdy víc
Přišel čas přibouchnout za sebou dveře
Není už citu

Ohlédnutí do minulosti
Dusím se pod tíhou vlastních slov
Proč vůbec byly vyřčeny
Lituji věcí, které jsem udělal
Nemohu to srovnávat
S lítostí nad věcmi, které jsem nikdy nezkusil
Ze všeho můžeš vinit okolí nebo sám sebe
Vyjde to nastejno
Když už si překročil tu hranici
Odkud není návratu

Vyhrát bitvu nebo prohrát válku
Vím, že jsem tuhle hru taky hrál
Ale to bylo v časech kdy lidi byli upřímný
Už to nechci nikdy víc
Přišel čas přibouchnout za sebou dveře
Není už citu
Ve stylu zapomenutých
Rozhlížím se po mém horizontu
Nic nevidim
Zatímco myšlenky okolo zbraní a nenávisti
Letí mojí hlavou
Ale jen rakve a kosti přetrvají
Jak na tebe tak koukám
Ta prázdnota za tvýma očima
Pečetí moje rozhodnutí
Nemůžu už dál v tomhle světě podvodníků
Kde jen bezmyšlenkovitý
A násilný jednání je tvůj klíč k úspěchu
Co je to za tradici, která umožňuje pokračování

Černá koule - nová nemoc
Černá koule - nová nemoc
Černá koule - tvý ďábelský způsoby našli svou cestu
Uvnitř mně
Černá koule - nová nemoc
Černá koule - nová nemoc
Černá koule - za lepší život v týhle
Vysoce technický, zatracený existenci