Kdybych já měl perfektní den
Začal bych ho podle sebe
otevřel byh lednici a dal si lahváč
Jéa
Pak bych se setkal s kámošema
vyrazili by sme si zas na hru
Nikoho vlastně nezajímá kdo vyhraje
Zdá se že vzrušení roste
když se poflakuju s kámošema
když machrujem a bušíme v příkladu Stroha
Teď je hra supr na koukání
můžeš “vysokou 5” v telce
počítej výtržnosti na jedna dva tři
Operace je na dohled
A bojová zóna je otevřená doširoka
Když to prolomíš, tak víš, že ještě žiješ
Pokud tě fíci nedonutěj platit
A pak se ti povede zdrhnout
To pak víš
Že je to pěknej den
den před tím co sme mysleli
sme mohli spálit auto či dvě
Pak si dát dalšího lahváče
Jéa
Voda, hadice a obušky
To je ta pravá hra co tu je
A já seru na to kdo vyhraje
Věřím, že je to moje bohem daný právo
Zničit všechno co mám v dohledu
pže to nikdy nezačne nudit, nikdy to nezestárne
jediná věc je bejt víc troufalej
Chlastat, rvát se, hrát tuhle hru
V našem světě je to cesta zůstat rozumnej
Kdyby ste se ptali mě
Jak to chci já, mohl bych říct že to je
Jeden supr den